Urlaub Bayerischer Wald - billig Familienurlaub

cz de gb Kontakt: telefon: +420 775 313 313 | e-mail: info@aparthotel-teddy.com

  • Kvilda
  • Langläufers
  • Radfahrers
  • Touristen
  • Fishers
  • Abfahrtsläufers
  • Wassersportlers
  • Ausflüge
  • Aktual1

    Wohnten Sie schon bei uns?

    Bitten Sie 10% Ermäßigung auf Ihren nächsten Aufenthalt.

    Aktual1

    Webcam Kvilda

    Current webcam image from the Kvilda

    WAS UNSERE GÄSTE SCHÄTZEN:

    Komfortable Unterkunft im Zentrum des Böhmerwaldes in 1086m ü.M.

    Auswahl aus 15geräumigen Appartements

    Neue Maisonette-Appartements

    Panoramaaussicht auf das Tal der Moldau

    Bodenheizung und eigener Trockenraum

    Angenehmes Personal und Sauberkeit

    Bunte Möglichkeiten für Fußwege und Fahrradtours

    Zutritt zu Skilifts direkt vom Apparthotel

    Bäckerei, Geschäft, Gaststätte in der Gemeinde

     

    Dienste für unsere Gäste:

    Kostenloses Parken vor dem Apparthotel

    Kinderspielplatz direkt unter den Appartements

    Sitz und Grillen unter dem Apparthotel

    WIFI – Anschluss Ihres Computers

    6 Fernsehprogramme einschließlich des Sportkanals und Kinderkanals

    Kinderbibliothek im Objekt

    Verschließbarer Raum Für Ski und Fahrräder

    Möglichkeit für Haustiere

    Mögliches kostenloses Benutzen der Waschmaschine

     

    Preisermäßigungen für unsere Gäste:

    Ermäßigungen für Familien mit Kindern

    Unterkunft für Kinder bis 2 Jahren kostenlos

    DErmäßigung für wiederkehrende Besuche

    Ermäßigung für Massenbestellungen

    Wochentlicher Skipass auf örtliche Lifts gratis

    Ermäßigung auf eine Skischule

    Ermäßigungen in den örtlichen Gaststätten

    Březník

    breznik

    Po vybudování Vchynicko - Tetovského plavebního kanálu se rychle zvyšoval objem těžby dřeva v dosud nepřístupných oblastech Prášilského panství, proto bylo nutné přistoupit k vytvoření nového revíru , kterému byl dán název Březník (Pürstling). Nachází se v nadmořské výšce 1126 metrů. V roce 1804 byl postaven prvý , dřevěný objekt lesovny. Roku 1856 byla pro revírníka postavena nová kamenná stavba a starý objekt sloužil nadále jako hájovna. Správu tohoto polesí , které mělo výměru 2314 hektarů zabezpečovali 3 zaměstnanci - lesní revírník , příručí a hajný. Od založení Březníku v roce 1804 se zde do roku 1865 vystřídalo pouze 5 revírníků.

    Do tohoto prostředí, umístil spisovatel Karel Klostermann děj svého románu Ze světa lesních samot. Bylo mnoho polemik , zda lze skutečné obyvatele Březníku identifikovat s postavami románu s velkou pravděpodobností lze však předpokládat, že konkrétní osoby a především místa spisovatel osobně znal a ve svém díle nám zanechal autentickou vzpomínku na přírodu a život lidí na staré, dnes už dávno zaniklé Šumavě. Žilo li v minulosti na Březníku 35 lidí, dnes je tato část Šumavy zcela opuštěna. Vlastníkem historické fořtovny je Správa Národního parku Šumava, která se snaží objekt zrekonstruovat jednak pro vlastní potřebu a jednak pro potřeby návštěvníků této oblasti.

     

    Antýgl

    antygl

    Bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století. V letech 1523 - 1818 zde stávala malá sklárna na duté sklo a pateříky (korále na výrobu růženců). Zpočátku měla sklárna jen jednu vanu (ein Tiegel - v nářečí an Tigel). V pozdějších dobách zde byl i zájezdní hostinec. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení Rozložité stavby z 18. století mají polovalbové šindelem kryté střechy, štíty z vyřezávaným bedněním či se skládanou lomenicí. Typickou pro královácké dvorce je kaplička a zvonička. Zde a v okolí Antýglu se odehrává děj románu Karla Klostermanna "V ráji šumavském". Dnes je na Antýglu známý autokemping, občerstvení a prodejna potravin.

    Hamerský potok

    hamer

    Hamerský potok, jeden z hlavních přítoků do říčky Vydry, pramení v Mezilesní slati. Jeho krátká, avšak krásnými pohledy bohatá trasa vede horskými rašelinnými loukami přes Horskou Kvildu, dále pak pod kopcem Sokol (Antýgl) k soutoku s Vydrou cca 300 m pod Králováckým dvorcem Antýgl. Na Hamerském potoce probíhalo ve středověku rýžování zlata, sejpy, pozůstatky po této lidské činnosti jsou pod Horskou Kvildou dodnes patrné. Rýžování zlata probíhalo i na přítocích Hamerského potoka nad Horskou Kvildou.

    Knížecí pláně

    knizeci

    Obec založená knížetem Schwarzenbergem v roce 1792 byla situovaná na holé planině v nadmořské výšce 1021 m. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice a s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů (mimo jiné zde byla hájovna, pila, hostinec, mlýn, stanoviště hraniční stráže, od roku 1830 hřbitov, v roce 1864 byl vystavěn v obci kamenný kostel sv. Jana, později i fara, od roku 1902 zde fungoval obecní úřad a od roku 1930 též úřad poštovní). Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a po roce 1950 obec zaniká. V 70. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Kostel dnes připomíná vztyčený kříž na pietně upraveném místě - základech kostela. V průčelí pietního místa je umístěn zrestaurovaný zde nalezený rodový znak Schwarzenberků. Po roce 1990 byl péčí bývalých německých obyvatel místní hřbitov obnoven. Pečlivost s jakou bylo obnovení provedeno, stojí nejen za shlédnutí, ale i za uznání. Z původních staveb jsou patrné pouze zbytky roztroušené v terénu. Z obnoveného hřbitova je za jasného počasí vyhlídka na horu Luzný, Třístoličník, Boubín a Bučinu. V okolí hřbitova se otevírá pohled na partie celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou viditelné i Alpy. Knížecí pláně jsou přístupné po turistických stezkách z Kvildy (přes Bučinu), z Borových Lad, pro zdatnější i z Horní Vltavice (přes Polku) a ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko). Všechny trasy vedoucí na Knížecí Pláně jsou vhodné nejen pro pěší, ale i pro cyklisty.

    Čeňkova Pila

    elektrarna

    Čeňkova Pila byla vybudována pražským obchodníkem Čeňkem Bubeníčkem poblíž soutoku Vydry a Křemelné po lesních kalamitách v letech 1863 a 1870. Objekt byl roku 1912 přestavěn na hydroelektrárnu, která slouží s původním vybavením dodnes. Druhá vodní elektrárna s názvem Vydra z let 1937 – 1944 využívá vodu z Vchynicko – Tetovského plavebního kanálu. Obě elektrárny jsou funkční technickou památkou. V objektu je umístěna expozice Západočeské energetiky – historie hydroenergetiky na Šumavě, model elektrárny na Černém jezeře, elektrárny Vydra, Vchynicko – Tetovského plavebního kanálu a prosklený průhled do strojovny elektrárny Vydra.

    Rozhledna poledník

    polednik

    Vrchol s vyhlídkovou věží je též nazýván Polední hora a nachází se 7 km jižně od Prášil. Se svými 1315 m nad mořem je přirozenou dominantou celé této příhraniční oblasti. Původní areál zde sloužil jako základna protivzdušné obrany Československé socialistické republiky. Po pádu železné opony pozbylo vojenské zařízení významu. V létě 1998 byla dokončena přestavba objektu na 37 metrů vysokou vyhlídkovou věž. Návštěvníkům se nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les. „ Zelená střecha Evropy“ je zde jako na dlani. A nejen to, při dobré viditelnosti můžete obdivovat malebnost Pošumaví a České kotliny do vzdálenosti desítek kilometrů a také více než 180 km vzdálené alpské vrcholy. Turistům je přímo u věže k dispozici kryté sezení a malé občerstvení.

    Modrava

    modrava

    Horská obec na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka (soutokem těchto potoků vzniká řeka Vydra) byla založena roku 1737 jako rybářská osada. Na konci 18. století zaznamenává osada velký rozvoj díky těžbě dřeva, které bylo splavováno od roku 1801 Vchynicko-tetovským plavebním kanálem. Roku 1826 byla na Roklanském potoce F. Bienertem založena pila na zpracování velmi kvalitního rezonančního dřeva z okolních lesů, dřevo bylo vyváženo do celé Evropy i do Ameriky. Výroba na pile byla zastavena v roce 1870. Postupně se z Modravy stalo především významné rekreační středisko - východisko turistických cest do nejkrásnějších míst Šumavy.

    Šumavská jezera

    Všech 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) vzniklo při postupném tání ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě na úbočí (nejen) šumavských svahů. Tající ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku z nichž se pod svahy utvořili mohutné hráze - morénové valy. Tyto hráze zadržely vodu odtátou z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími přítoky.

    Černé jezero

     

    cerne

    Nachází se na úbočí Jezerní hory, vysoké 1343 m. Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Od svého "dvojčete" Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory. Zřejmě vzhledem ke své černé barvě vody, vznikající odrazem okolních hustých lesů dostalo i svůj název. Dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličňanů. Hráz jezera je zpevněná kvůli první přečerpávací elektrárně v ČSR vybudované r. 1929.

    Čertovo jezero

    certovo

    Čertovo jezero leží na jižním svahu Jezerní hory . Zajímavostí obou jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero) a Černým mořem (Čertovo jezero). Jezero je položeno ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m. Další ze zajímavostí je, že roku 1911 byla kolem Černého a Čertova jezera zřízena rezervace majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem na podnět zakladatele moderní ochrany přírody Hugo Connwentze. Plocha celého chráněného území Černé a Čertovo jezero je 152 ha.

    Prášilské jezero

    prasil

    Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m., vzniklo tak jako ostatní šumavská jezera po ustoupení pleistocenního ledovce. Jezero svírá typický žulový a rulový kar, který jezero hradí 9 m vysokým valem a dvěma staršími morénovými valy. Výška karové stěny nad jezerem je 150 m. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.

    Jezero Laka

    laka

    Nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských mající plochu 2,78 ha se nachází v nadmořské výšce 1085 m pod horou Plesná. Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky. V 19. stol. byla hladina jezera 2x zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky. Jezerní potok odtéká do Křemelné, část vod byla odváděna úzkým kanálem ke sklářským strojům na bývalé Hůrce.

    Plešné jezero

    plesne

    Další jezero, které zde uvedu je Plešné. Leží v nadmořské výšce 1090 m uprostřed lesů sevřeno kamenitými břehy. Jeho rozloha je 7,5 ha a v minulosti byl z tohoto jezera napájen Schwarzenberský plavební kanál. Jezerní pánev byla vyhloubena ve starších čtvrtohorách ledovcem Plechého, po jehož ústupu zbyla hráz tvořena čelní morénou z nahrnutého kamene. Koncová hráz dosahuje výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě. Z dob ranné turistiky (od r. 1911) zde stávala turistická chata, která byla později zdemolovaná.

    Roklanské jezero (Rachelsee)

    roklan1

    Roklanské jezero leží na území SRN ve výšce 1071 m n. m., jeho rozloha činí 3,7 ha a největší hloubka je 14 m. Nalezneme jej na východním úpatí Velkého Roklanu. Přístupné je pouze z německé strany, parkoviště (které lze celkem lehce nalézt) je v Lindenu (jinak Klingenbrunen - že by "Zvonková"?) Bližší parkoviště je dosažitelné z města Spiegelau, ale nepodařilo se mi cestu k němu nalézt.

    Šumavské slatě

    slat

    Rašeliniště jsou jedním ze symbolů šumavské přírody. Pouze tři ze slatí jsou přístupné návštěvníkům. Tříjezerní slať je malé svahové vrchoviště, které se rozkládá pod jihovýchodním svahem Oblíku. Malá naučná stezka z roku 1978 umožní pohodlnou prohlídku rašeliniště s třemi jezírky. Jezerní slať jako typické horské rozvodnicové vrchoviště najdeme mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Od roku 1933 je chráněným územím o výměře 103 ha. Na okraji slatě je vyhlídková věž a poválkový chodník. Chalupská slať se vyjímá mezi obcemi Borová Lada a nové Hutě. K největšímu rašelinnému jezírku v Čechách o rozloze 1,3 ha vede poválkový chodník.

    Solná stezka

    Kašperské Hory vznikly ve 13. století a velice rychle se staly bohatým městem s doly na zlato. Král Karel IV. započal roku 1356 se stavbou obchodní cesty směřující z města Kašperských Hor do bohatého Pasova. Píše se o ní jako o silnici a ještě dnes se můžeme přesvědčit , že silnicí skutečně byla. Byla široká asi 2,5 metru , vydlážděná kameny a byla určena pro vozy. Vytyčením cesty a jejím založením byl pověřen královský úředník Heinzlin von Bader. Za odměnu mu Karel IV. listinou z roku 11.4.1356 věnoval lán země 64 jiter (asi 22 ha) v Červené u Kašperských Hor jako svobodné vlastnictví. Pan Heinzlin v. Bader přijal obtížný úkol. V cestě mu stály vysoké hory, nedohledné přírodní horské lesy, zrádná rašeliniště a liduprázdná neosídlená krajina. Zbytky této dávné cesty nasvědčují, že se pan Bader rozhodl vést cestu pokud možno přímým směrem. Na Horskou Kvildu v té době již cesta vedla (jelikož se tam rýžovalo zlato), dál však už na něj čekal pouze prales. Z Kašperských Hor vedla cesta do údolí říčky Losenice a odtud stoupala na Kozí Hřbety a pak dále ke strážní věži na Zhůří odkud překračovala Zhůřskou slať. Pokračovala na Horskou Kvildu a z ní na Filipovu Huť. Odtud vedla k jihu do míst , kde byla v 19.století postavena tzv. Vogelstainská nádrž - dnes označena jako Ptačí, známá z děl Karla Klostermanna. Následovalo velké stoupání úbočím hor Malá a Velká Mokrůvka k Luznému, kterého obcházela po východním svahu. Pak již následoval sestup do osady Waldhauser , které bylo prvním osídlením místem na německé straně. Později bylo upuštěno od kopcovité obchodní cesty a namísto ní byla roku 1572 dokončena stavba nové obchodní cesty, která vedla okolo Březníka podél Luzenského potoka k jihozápadnímu svahu Luzného , kde překračovala hranici v historicky známém místě Modrý sloup (Blauen Saulen). Význam obchodní silnice byla ztratila tato cesta po roce 1948 a ani v dnešní době není zájem ze strany orgánů ochrany přírody obnovit její historický význam. Dochované zbytky je možné spatřit zejména v odlehlých lesních komplexech při hranici s Bavorskem.

    Hrad Kašperk

    kasperk

    Je typickou dominantou krajiny horního Pootaví. Vypíná se na lesnatém výběžku hory Žďánova asi 3 km severně od Kašperských Hor. Svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Hrad byl stavěn v letech 1356 –1361 z rozkazu Karla IV. k ochraně zemské hranice, Zlaté stezky, zlatých dolů a rýžovišť. Podle Karlovy listiny z roku 1361 měli být držitelé hradu rovněž vykonavateli správní a soudní pravomoci v Prácheňském kraji. Budování hradu řídil po administrativní stránce Vít zvaný Hedvábný, vlastním realizátorem stavby byl však patrně Michael Parléř, údajně bratr věhlasného architekta svatovítské katedrály. Kašperk je příkladem nového hradního stavitelství 14. století. Hranolové věže se připojují na obou stranách k paláci a tvoří s ním nedílný celek, chráněný již přímo vnějším opevněním. Pustý hrádek situovaný cca 400 m východně od hradu je předsunuté opevnění vybudované pravděpodobně v 15. století.

    Hrad Rábí

    rabi

    Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách. Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. Po krátké držbě jinými rody koupili v roce 1570 rabské panství Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 koupili Rabí Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhořel, zvolili za své sídlo Žichovice a hrad pustnul. Částečnou asanaci, ale spíše amatérskou, provedl Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, který hrad získal za symbolickou 1 Kč v roce 1919. Dnes je hrad národní kulturní památkou.

    Obří hrad

    obrihrad

    Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí. Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti. Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici. Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají. V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé. Ještě dodejme, že stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.

    Sie suchen bei uns am häufigsten: billig Urlaub Bayerischer Wald, Hotels Bayerischer Wald, Aparthotel Teddy, Familienurlaub Bayerischer Wald, Winterurlaub Bayerischer Wald, Pensionen Bayerischer Wald, Naturpark Bayerischer Wald, Urlaub Tschechien, Skiurlaub Tschechien, Langlauf Urlaub, billig Urlaub, Aparthotel, Freier Ski Pass

    (c) 2009 www.bayerischer-wald-urlaub.net | info@aparthotel-teddy.com | tel.: +420 775 313 313
    Výměna odkazů:www.gynecol.ch